Směj se - a jsi všech, plač - a zůstaneš sám.

Srpen 2010

Obchod na korze

30. srpna 2010 v 20:07 | Ladislav Grosman |  Přečteno
...

Strakatý pes na břehu moře

30. srpna 2010 v 19:59 | Čingiz Ajtmatov |  Přečteno
Kam jsi odplula, má krásná Mořská panno?
To moře přede mnou - to je můj zármutek,
ta voda v něm - to jsou mé hořké slzy.
A tato země - to je má hlava sirá.
Kam jsi odplula, má krásná Mořská panno?

Proč bychom se netopili aneb vodácký průvodce pro Ofélii

11. srpna 2010 v 9:47 | Zdeněk Šmíd |  Přečteno
Ofélie Poloniová byla Hamletova přítelkyně, která se z toho zbláznila, zatímco Hamlet šílenství jen předstíral. Nakonec se utopila.
Ofélie, dívka v riflích, byla moje přítelkyně, předstírala, že je normální, zbláznit jsem se mohl já. Utopit jsem se mohl taky já, asi šestkrát, Ofélii to však čeká, neboť se seznámila se mnou.
Její oči jsou hloubkou zelené zátoky, kterou pohladil stín kanoe. Její vlasy jsou dlouhé a rovné jako šlahouny vodních řas, kterými se brodíme v noci. Ofélie má tělo lačného úhoře.
Navrhl jsem Ofélii, aby s námi jela v létě na vodu.

Elegie pro Unu

11. srpna 2010 v 9:31 | Robinson Jeffers |  Přečteno
 Robinson Jeffers (1887 - 1962) je americký básník, který psal již od mládí a který žil se svou milovanou ženou Unou na pobřeží Tichého ocánu v kamenném domě, který vlastníma rukama postavil. Zajímavé na tomto básníkovi je, že nejvíce překládán byl do češtiny a v Česku byla hrána většina jeho divadelních her. Zde uveřejňuji Elegii pro Unu, která je psána po smrti básníkovy ženy.

Když máma není doma

10. srpna 2010 v 22:43 | Kačenka |  Ze života






v kruhu






Jizera 8.8.2010

9. srpna 2010 v 8:46 | Jana vodačka |  Voda
Kajak nemám doma - a z toho důvodu prší a řeky jsou plné vody. Takže mi Jirka půjčil svou nafukovací rodeovku a já zjistila, že je to úžasný parník, který mě vším proveze, aniž bych se musela naklonit. Loď pro vodácké důchodce jako stvořená!
já

Tisíc jezer

6. srpna 2010 v 12:06 | infinite |  Psaní
Vrata od garáže se otevřela do nového jitra. Do rána trpělivě čekajícího na dnešní příděl slunečních paprsků. Vyšla před dům a dnešek se rozechvěle odrazil od vrstvy čerstvě napadaného sněhu. Protahovací vůz samozřejmě zase nahrnul sníh z ulice na jejich stranu. Uvědomila si, že tenhle mantinel autem nepřejede!

Droga

6. srpna 2010 v 12:01 | infinite |  Psaní
"Tak já ti nevím, co budu dělat," pronesla smutně Irena. Seděla nešťastně schoulená v křesle a rukama svírala hrníček kafe.

Turek

2. srpna 2010 v 23:42 | Jana |  Tvoření
Turka bez obličeje mi dal jednou Luboš do opravy. Tam co je to bílé, tam vůbec nic nebylo! Turek je dutý a obličej mu prostě někdo vymlátil. Nacpala jsem mu  do hlavy noviny, zalila je sádrou a začala přemýšlet, jak asi takový Turek vypadá... Barvu dostal pomocí temper smíchaných se stolním olejem  Můj vynález!!!

Pod vodou

2. srpna 2010 v 15:50 | Jana |  Ze života
náušnice
Trocha poetiky z bazénu.