Směj se - a jsi všech, plač - a zůstaneš sám.

Zlaté jablko věčné touhy

11. září 2010 v 22:47 | Milan Kundera |  Přečteno
Trocha teorie

   Tomu říká Martin registráž. Vychází ze svých bohatých zkušeností, které ho dovedly k názoru, že není ani tak obtížné dívku svést, jako je obtížné, máme-li v tomto směru vysoké kvantitativní nároky, znát vždy dost dívek, jež jsme dosud nesvedli.

   Proto tvrdí, že je třeba stále, kdekoli a při každé příležitosti provádět širokou registráž, tj. zapisovat si do zápisníku či do paměti (Martin se spoléhá zásadně na paměť) jména žen, jež nás zaujaly a jež bychom mohli jednou kontaktovat.
   Kontaktáž, to je pak u vyšší stupeň činnosti a zanmená, že s určitou ženou vejdeme ve styk, seznámíme se s ní, otevřeme si k ní přístup.
   Kdo se rád chlubně ohlíží zpět, klade důraz na jména žen pomilovaných: ale kdo se dívá vpřed, do budoucnosti, musí se starat především o to, aby měl dostatek žen registrovaných a kontaktovaných.
   Nad kontaktáží existuje totiž už jen jediný, poslední stupeň činnosti, a já rád podotýkám, abych se zavděčil Martinovi, že ti, kteří nejdou za ničím než za tímto posledním stupněm, jsou mizerní a primitivní mužové, kteří mi připomínají vesnické fotbalisty, hrnoucí se bezhlavě na branku soupeře a zapomínající, že ke gólu (a mnoha dalším gólům) nevede jen zbrklá chuť střílet, ale především důkladná a poctivá hra v poli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama