Směj se - a jsi všech, plač - a zůstaneš sám.

Orlice leden 2011

28. ledna 2011 v 22:45 | Jana vodačka |  Voda
První letošní voda...a hned jsem si zaplavala. Níže uvádím psaní Libora, cukráře z Rychnova...



Divoká Orlice, Sopotnice, půlka ledna…

Přijeli jsme k jezu, který jsem jel už mnohokrát. Teče zhruba 30 kubíků. Vzpomínám si, že
jsme to vloni jeli při průtoku o něco větším, ale také jsme to "jeli" při necelých 5 s bagáží.

Tentokrát však bylo něco trochu jinak. Náhon vlevo do továrny byl úplně suchý, takže
všechno teklo řekou.

Vystoupili jsme - JANA, JIRKA A JÁ (ha ha, všimněte si, že všichni začínáme na "J") na
levém břehu na prohlídku jezu.

Byl tam válec, to bylo jasné hned. Na naší straně nejmenší a nezdál se nebezpečný. Nájezd
pěkný, pozvolný, žádný skok.

"Dáme to!"- byla první slova. Když to půjde dobře, válec se lehce přejede, ale když se něco
nepovede, může být i problém. Mně osobně se to moc nezdálo, první voda v roce a žádné
velké rozpádlování a navíc mi prokluzovalo pádlo.

OK-přenášíme.

Kudy? Vlevo vysoká a dlouhá navigace, vpravo přenášení dobré, ale je to na druhé straně. Tři
lidi- tři cesty. Jirka přejede na druhou stranu, Jana půjde kousek proti proudu a také přejede
a já to vezmu po navigaci s kajakem na rameni. Udělal jsem pár kroků a ozvalo se pískání.
Otočím se a vidím Jirku, jak v půlce řeky míří dolů přes jez. Kdo jez zná, ví, že na středu jezu je
pěkný schod. Naštěstí Jirka dává díru pod jezem celkem v poklidu. (tak jsem to viděl já)

Jana se vrátila. Jirkův "hladký" průjezd horším středem nás tak trochu namlsal… Pojedu
jako první a podle toho, jak to bude vypadat, se rozhodne Jana. Nasedám a jedu. Pěkná
klouzačka skoro zadarmo, dvě hrábnutí přes válec a jedu dál. Zastavil jsem pod skálou a
čekal. První jsem zahlédl oranžovou špici trčící z podjezu přímo k nebi. Vím, že Jana na
freestyle moc není a to znamená, že je problém. Jirka i já jsme moc dole, Janu nikdo nejistí.
Hlavou se mi honí různé věci, ale do smíchu mi není. Naštěstí po chvíli proplouvá Jana
s pádlem v ruce. Kajak se ještě chvilku zdržel ve válci, ale naštěstí se v zápětí objevil kousek
od nás a mířil do Labe. Jana je OK a kajak jsme vylovili.

Všechno dopadlo dobře i přes spoustu chyb. Chybami se člověk učí a tohle si budu
pamatovat dlouho. V reakcích na sobotní utonutí padla několikrát otázka- PROČ? Sám za
sebe a za jez v Sopotnici odpovídám-Z BLBOSTI.

Příště…

Vodě a cukru zdar

Libor z cukrárny

jez1
jez2
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lu Lu | 4. února 2011 v 9:07 | Reagovat

uplne slysim , jak tam ti vodaci ten jez resi !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama