Směj se - a jsi všech, plač - a zůstaneš sám.

Duben 2014

Norské dřevo

27. dubna 2014 v 23:38 | Haruki Murakami |  Přečteno
Přepadla mě angína, která mě přišpendlila do postele, a tak jsem si početla. Murakami, jako i v té druhé knize, kterou jsem četla, opět vypráví o muzice, knihách a sexu. Hlavní hrdina se opět zajímá o literaturu, je nenápadný, vnímavý a moc rád se miluje. Pár myšlenek mě zaujalo: rozhodně je dobrý si všimnout, že má žena nový účes :-)

Za humny

13. dubna 2014 v 21:32 | Jana |  Ze života
12.4.2014
V pátek mě navštívila Kali s rodinou - po mnoha a mnoha letech jsme se viděli. A tak se povídalo do rána. Jenže Kali s rodinou se dopoledne potřebovali dostat do Strážného a tak jsme poměrně brzy vyrazili za humna...

Dívka ze severu

11. dubna 2014 v 12:10 | Dylan/Křesťan |  Písničky
https://www.youtube.com/watch?v=2W9ulGf1PDo

G Hmi C G Hmi C G

G Hmi C G
Až půjdeš tam, kde není skoro nic,
Hmi C G
kde vítr, vždycky samým sněhem hrál.
Hmi C G
Pozdravuj, jednu dívku u hranic,
Hmi C G
kterou jsem, kdysi hrozně miloval.

Až začnou, zuřit bouře na pláních
a řeky znehybní tvrdý led.
Doufám jen, že ji ochrání,
před vichřicí a zimou teplý pléd.

Vlasy má doufám pořád vlnité
a dlouhé tak, že ji po pás splývají.
Vlasy má doufám pořád vlnité
ty mi ji nejvíc připomínají.

Až půjdeš tam, kde není skoro nic,
kde vítr, vždycky samým sněhem hrál.
Pozdravuj, jednu dívku u hranic,
kterou jsem, kdysi hrozně miloval.


Ještě není tma, ale stmívá se

11. dubna 2014 v 12:04 | Dylan/Křesťan |  Písničky
https://www.youtube.com/watch?v=969SdoaLTk8

E A E
Padají stíny, ale není kam se hnout.
A E
Nedá se spát ani zapomenout.
H A9 G#mi C#mi E
Mám pocit jako bych měl duši z oceli,
C#mi H A E
a že mé jizvy ani slunce nezcelí.

H A9 G#mi C#mi E
R: Není kam jít i když by bylo načase,
C#mi H A E
ještě není tma, ale stmívá se.

Svůj pocit lidství jsem nechal někde v polích.
Jako by za vším co je krásné, bylo něco co bolí.
Přišel mi dopis tak milý, samý cit.
Napsala prostě co měla na srdci.

R: A já už ani nevím jestli ji poznám po hlase,
ještě není tma, ale stmívá se.

Viděl jsem Londýn i Paříž pozdě k ránu
šel podle řeky až k břehům oceánu.
Padl jsem na dno světa, níž než umím říct
a v lidských očích už nehledám vůbec nic.

R: Jako by pravda byla vadou na kráse,
ještě není tma, ale stmívá se.

Přišel jsem na svět a zemřu aniž bych chtěl.
Všem se zdá, že se hýbám, jenže jako bych otupěl.
Jen stojím a myšlenky mi běží bůh ví kam,
už ani nevím před čím jsem utíkal.

R: I modlitba mi zní jako vítr ve vlasech,
ještě není tma, ale stmívá se.

Sbohem Angelino

11. dubna 2014 v 11:59 | Dylan/Křesťan |  Písničky

Předehra: 
G C G C G

G C G
Sbohem Angelíno, královský gong,
C G
krade loupežný rytíř a mě láká ten tón.
C D
Už triangl cinká a trombóny zní,
Emi Hmi Emi Hmi C G
tak sbohem Angelíno, nebe už vzplálo a já musím jít.

Není důvod se hádat, není důvod si lhát,
všechno stojí, všechno padá, jak má padat a stát.
Jenom na mořský pláži někdo zapomněl míč,
tak sbohem Angelíno, nebe se chvěje a já musím pryč.

Mezi hra:
G C G C G C D Emi Hmi Emi Hmi C G

Z nádvoří zmizly páry kluků a dam,
talón přemohl stráže a řadí se tam.
Kde se pod dvojkou s esem, kdysi hýbala zem,
tak měj se, Angelíno, nebe se hroutí, buď s pánem Bohem.

Heleď šilhavý piráti sedí jak šáh,
a střílejí z brokovnic po konzervách.
A sousedi křičí a tleskají jim,
tak sbohem Angelíno, nebe už černá a já zmizím jak dým.

Mezi hra:
Emi Hmi Emi Hmi C G

Na střechách tancují King Kong a skřet,
tango jako, Valentino, když v tom maskér se zved.
Zavřel mrtvému oči, aby nebudil hnus,
tak sbohem Angelíno, nebi se hnusím a už přijíždí vůz.

Kanóny hřmějí, loutky zvedají prak,
a démoni hází bomby pod náklaďák.
Říkej mi, jak chceš, já nic nepopírám,
tak sbohem Angelíno, nebe už bouří a já chci být sám.

Mezi hra:
G C G C G C D Emi Hmi Emi Hmi C G
 

Houslová třída

11. dubna 2014 v 8:35 | Jana |  Ze života

Letos jsem začala chodit do houslí. Prostým pohledem do třídy je jasné, že jsem mnohem starší než učitelka, ale ještě i mladší než můj spolužák Pepíček Chadimů. Včera jsme s učitelkou a ředitelem žertovali, zdali můžeme s Pepíčkem jet na třídní výlet :-) Paní učitelka je odvážná, po 7 hodinách hry na housle mě pozvala na koncert a mohla jsem si ve smyčcáku zahrát s ostatníma. Krásný to bylo! Vůbec jsem se tam neslyšela. Prý bude časem i hudební záznam toho skvostu, tak se těšte :-)

Synové Velké Metalice

10. dubna 2014 v 22:11 | Ivoš Farský |  Ze života
Na světě je nová hra. Čekalo se na ní dlouho, ale nakonec se Ivoš pochlapil a dopsal frašku o tom, co se před sto lety skutečně stalo na Zlatém návrší. Ti, co ctíte památku Hanče a Vrbaty, nechoďte na nás!

Doubrava jarní 2014

10. dubna 2014 v 10:02 | Jana |  Voda

neděle 6.4.2014

Sluníčko svítí, je teplo a na Doubravě zácpa. Ale to se dalo čekat při letošním suchu, kdy je to jediný potok, do kterého se letos pouští voda.