Směj se - a jsi všech, plač - a zůstaneš sám.

Přečteno

Vyhnání Gerty Schnirch

24. června 2014 v 12:53 | Kateřina Tučková
Za tuhle knihu jsem opravdu ráda - otevřela mi cestu k přemýšlení. V článku je zkopírovaný text z internetu s recenzí od Jakuba Vaníčka.

Vyhnani_gerty_schnirch

http://denikreferendum.cz/clanek/537-reseni-pohorelickeho-pochodu-v-reci-politically-correct

Cesta na konec tisíciletí

15. května 2014 v 23:34 | Avrahams B. Jehošua
Velmi zajímavá obhajoba mnohoženství, doporučuji k přečtení!

Norské dřevo

27. dubna 2014 v 23:38 | Haruki Murakami
Přepadla mě angína, která mě přišpendlila do postele, a tak jsem si početla. Murakami, jako i v té druhé knize, kterou jsem četla, opět vypráví o muzice, knihách a sexu. Hlavní hrdina se opět zajímá o literaturu, je nenápadný, vnímavý a moc rád se miluje. Pár myšlenek mě zaujalo: rozhodně je dobrý si všimnout, že má žena nový účes :-)

Synové Velké Metalice

28. listopadu 2013 v 23:09 | deník.cz
Synové Velké Metalice mají dnes večer svoji premiéru Střelnice - Vrchlabí Autor: DENÍK/Tomáš Plecháč 26.11.2013 11:39 Vrchlabí

Malevil

6. června 2013 v 8:00 | Robert Merle

Ani nestačím psát o knihách, které čtu. Tak alespoň úryvek - zamyšlení - si dovolím okopírovat.

Pálení PET flašek

16. dubna 2012 v 9:00 | Mgr. Matouš Šimek, ČNF pro vydru
Zajímalo mě, jak moc je škodlivé spálit mikroteňák nebo pet flašku na ohni. Je to špatné moc nebo málo? Našla jsem si jakýsi článek na netu, který mi připadá věrohodný:

Nejsou chlapi

27. března 2012 v 14:26 | Benjamin Kuras
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/benjamin-kuras.php?itemid=7385

Benjamin Kuras

http://blog.aktualne.cz/blogy/benjamin-kuras.phpBenjamin Kuras
Spisovatel, dramatik, překladatel a publicista. Pochází ze Zlína a vyrůstal v Olomouci, kde vystudoval na tamní univerzitě anglistiku. Krátce pracoval jako rozhlasový redaktor (1968), poté emigroval do Velké Británie. Působil jako redaktor BBC (od 1969), psal také divadelní hry. Vydal řadu česky i anglicky psaných knih. Například Czechs and Balances (Češi na vlásku), Business je byznys. O tom, jak sehnat jeho knížky, se dočtete po kliknutí na odkaz Celý profil.

Doba jedová

26. března 2012 v 11:52 | prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Škodlivé látky v potravinách, kosmetice, v lécích...no prostě všude kolem nás!! Psané je to opravdu racionálním pohledem. Přečetla jsem tuto knihu velmi narychlo, talčil mě čas, ale chci se k ní vrátit.

Chci to slyšet

25. října 2011 v 15:50 | Jan Skácel


Chci to slyšet

Na dně každé písně,
i té nejsmutnější,
na dně každé sklénky
něco tiše cinká.

Někdy víc
a jindy jenom málo.

Chci to slyšet.
Bůhví co mne nutí,
ale musím čekat na cinknutí,
jinak by se moje srdce bálo.

Korespondence III

14. září 2011 v 20:26 | Jiří Voskovec, Jan Werich
Ty překrásné dopisy jsem četla se zatajeným dechem. Když jsem knihu zavřela, plakala jsem, brečela, štkala, řvala, cítila jsem se zesláblá a zároveň neuvěřitelným způsobem obohacená.

Diamantové očko

30. května 2011 v 16:09 | Bohumil Hrabal
Cestující položil botku na stupátko vagónu, když jej kdosi chytil za rameno. Otočil se a na perónu stál postarší muž.
"Pane, jedete prosírn na Prahu?" optal se.
"Do Prahy," řekl cestující.


"Tak tedy, prosím vás, vezměte s sebou moji dcerku Vendulku. Na nádraží v Praze bude na ni čekat zřízenec," pravil ten otec a dal do ruky cestujícího dlaň asi šestnáctileté dívenky.

Touha

6. dubna 2011 v 13:23 | Jiří Žáček

Dar touhy

Bůh stvořil člověka a zálibně si ho prohlížel. Vtom se objevil ďábel, odkašlal si a pochvalně pronesl:
"Roztomilý majstrštyk, Hospodine. Ale něco mu přece jenom chybí. Bloumá od ničeho k ničemu, nic ho nenadchne, nic ho nevzruší… Probuď v člověku touhu, pak bude dokonalý!"

"Ano, touhu," zaradoval se Bůh, "aby mohl toužit po kráse, po lásce, po pravdě a spravedlnosti…"
A Bůh v člověku probudil touhu.

"Bravo," zatleskal ďábel a v duchu si blahopřál. Dobře věděl, že touha je bezbřehá a že člověk bude toužit nejen po kráse, lásce, pravdě a spravedlnosti, ale i po slávě, po hříchu, po moci, po mamonu a po pomstě. Věděl, že od té chvíle už nemusí hnout ani prstem, neboť stejně jako ráj i spolehlivě fungující peklo si stvoří lidé sami.

Balada z domu V+W

16. března 2011 v 23:53 | Jaroslav Hovorka
Bosonohý:
"Oni i ty dopisy dokázali psát něžně. Třeba dopis malíře Wanga dívce Džu - za noci jsem vystoupal na horu Tchang na vlnách řeky se houpal Měsíc daleko za lesem hasly ohně zimních obzorů v zapadlých osadách se ozývali psi mrazem přokřehlí

já tu sedím sám Džu
čekám Tě Džu

počkám tu na jaro kdy tráva vyraší rozkvetou stromy zazelenají se úbočí pstruzi začnou vyskakovat nad hladinu mech se orosí oparem mlhy ráno se vzbudí křikem kolih sídlících na poli ječmene

jaro je nedaleko Džu
přij'd za mnou lásko

Tomu dopisu je dvacet století."

Tamtamy

28. února 2011 v 18:57 | Miroslav Skála
"Čelem vzad, poklusem v klus!"

Máme i to co jsme nechytili...

6. října 2010 v 18:32 | Kainar
Srdce se zachvívá
Ubohý splávek nad hladinou
Některé lásky chytíme
A některé nás minou
Ale když srdce se zachvívá
Když na nás přichází
To napínání
A pak bože můj
To sladké cloumání
V takové jak dech zadržené chvíli
Máme i to
Co jsme nechytili

Běličku svou
I rodnou tůňku její
Haluz po vodě plující
I v čase ulpění
I štěstí svého
Vlnu nebo lžíci
Tvé vlasy rozhrnuté

To vše když splávek se zachvívá
A jedno pak jestli jsme po smrti
Jestli jsme zaživa

Šifrovaná

22. září 2010 v 0:40 | asi
Báseň od geniální "asi", která publikuje na www.literra.cz

Hospoda Jamajka

15. září 2010 v 22:42 | daphne du maurier
Znovu přečtená klasika...

Zlaté jablko věčné touhy

11. září 2010 v 22:47 | Milan Kundera
Trocha teorie

   Tomu říká Martin registráž. Vychází ze svých bohatých zkušeností, které ho dovedly k názoru, že není ani tak obtížné dívku svést, jako je obtížné, máme-li v tomto směru vysoké kvantitativní nároky, znát vždy dost dívek, jež jsme dosud nesvedli.

Obchod na korze

30. srpna 2010 v 20:07 | Ladislav Grosman
...

Strakatý pes na břehu moře

30. srpna 2010 v 19:59 | Čingiz Ajtmatov
Kam jsi odplula, má krásná Mořská panno?
To moře přede mnou - to je můj zármutek,
ta voda v něm - to jsou mé hořké slzy.
A tato země - to je má hlava sirá.
Kam jsi odplula, má krásná Mořská panno?

Proč bychom se netopili aneb vodácký průvodce pro Ofélii

11. srpna 2010 v 9:47 | Zdeněk Šmíd
Ofélie Poloniová byla Hamletova přítelkyně, která se z toho zbláznila, zatímco Hamlet šílenství jen předstíral. Nakonec se utopila.
Ofélie, dívka v riflích, byla moje přítelkyně, předstírala, že je normální, zbláznit jsem se mohl já. Utopit jsem se mohl taky já, asi šestkrát, Ofélii to však čeká, neboť se seznámila se mnou.
Její oči jsou hloubkou zelené zátoky, kterou pohladil stín kanoe. Její vlasy jsou dlouhé a rovné jako šlahouny vodních řas, kterými se brodíme v noci. Ofélie má tělo lačného úhoře.
Navrhl jsem Ofélii, aby s námi jela v létě na vodu.

Elegie pro Unu

11. srpna 2010 v 9:31 | Robinson Jeffers
 Robinson Jeffers (1887 - 1962) je americký básník, který psal již od mládí a který žil se svou milovanou ženou Unou na pobřeží Tichého ocánu v kamenném domě, který vlastníma rukama postavil. Zajímavé na tomto básníkovi je, že nejvíce překládán byl do češtiny a v Česku byla hrána většina jeho divadelních her. Zde uveřejňuji Elegii pro Unu, která je psána po smrti básníkovy ženy.

Jak chutná moc - úryvek ze XVII. kapitoly

30. července 2010 v 0:52 | Ladislav Mňačko
Té noci Frank ne a ne usnout. To se mu stávalo málokdy. Vedle něho pravidelně, zhluboka oddechovala jeho žena. Frank ležel na zádech s očima dokořán, díval se do prázdné tmy. Před očima se mu přitom vybavovala dávná, hluboká minulost.
 
 

Reklama